close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Život je pes,ale žít je psina!!!

Děčísnké pověsti-Nabídka smutné paní platí dodnes

1. listopadu 2007 v 9:50 |  ''Děčín''
Na Kamenském vrchu u Ludvíkovic na Děčínsku prý stával za starých časů temný kamenný hrad. Stejně nevlídně působil i jeho majitel, rytíř Hilarius, který byl postrachem nejen pro své poddané, ale i pro vlastní manželku Idu.

Velmi rád se také potuloval po okolních krčmách a tam se bratříčkoval se všemi pobudy, kteří velmi ochotně pomáhali utrácet jeho peníze. Kdykoli měšec splaskl a nebylo za co pít, pokaždé k nelibosti své ženy přitáhl celou hordu opilců až do hradu, kde dále hodovali, pili a hráli hazardní hry.

Jednou v noci takto přivedl na svůj potulného rytíře, jehož základní popis se zachoval i po několika staletích. Hrubě vyhlížející chlapík měl zrzavou bradku a do ruda zanícené oči. Mnohem podstatnější však je, že majitel hradu s ním prohrál veškerou hotovost. Po půlnoci nařkl svého spoluhráče, že hraje falešně a za chvíli se už rvali jako psi. Jenomže podivný host byl mnohem silnější a hradní pán ležel brzy na lopatkách.

V té chvíli mu dal zrzek poslední šanci, aby prohrané získal zpět ale Hilarius, sotvaže znovu sáhl po kostkách, zaslechl posměvačný hlas, který mu šeptal, že stejně prohraje. Rytíř se rozlítil a málem byli zase v sobě, když mu došlo, že záhadný tichý hlas nepatří jeho spoluhráči.

Podruhé už nabídl hradnímu pánu pomoc, a aby to nebylo nápadné, stačilo pouze přikývnout na znamení souhlasu. Rytíř Hilarius tedy kývl a vyhrál, což jej utvrdilo v podezření, že potulný rytíř hraje falešně. Tasil meč a chtěl se na ryšavce vrhnout, ale v tom okamžiku zasáhly nadpřirozené síly s plným nasazením, hrad se otřásl v základech a během několika dalších okamžiků se proměnil ve zříceninu.

Po třech dnech se na zbytcích jeho cimbuří poprvé objevila bílá paní, která za neustálého naříkání bloudila zbořeništěm. Pochopitelně, že to byla bývalá hradní paní. Pokud se jí podařilo přilákat kolemjdoucí, nabízela jim poklady, ukryté ve skále pod zříceninami, a jak už to tak bývá, nejlépe přístupné na Velký pátek a na Bílou sobotu. Ve skutečnosti ovšem lákala hledače pokladů do sklepení, k ostatkům obou rytířů, jejichž hra skončila fiaskem.

Nejblíže jejich vysvobození byli prý dva muži z Býnovce, kteří pronikli až do míst, kde u ohně uprostřed podzemních prostor narazili na dvojici mužů bez těla. Nad tím vším se procházela nešťastná bílá paní a snažila se jim dát znamení, které by vedlo k osvobození zakletých rytířů. Ani tito odvážlivci však nevydržely zjevení strašidel a brzy vzali nohy na ramena. Zastavili se až na ludvíkovické cestě, a když se ohlédli, na Kamenském vrchu opět zahlédli bílou paní. Pokud se něco nezměnilo, neklidné kostry obou rytířů leží dosud v kterémsi sklepení a stále platí její nabídka poskytnutí pokladu za vysvobození duše jejího manžela ze spárů pekelných mocností.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama